Skupina KARO

Karo Leather: unikátní výrobce kůží v Evropě

Cílem Skupiny je měsíčně dosáhnout až 95 tis. m2 zpracované kůže – právě takových objemů KARO historicky dosahovalo jako čistě obchodní společnost. Tyto objemy odpovídají tržbám ve výši cca 410 mil. Kč v roce 2024. Skupina tak v následujících dvou letech plánuje významné investice do navýšení výrobních kapacit. Ve střednědobém horizontu KARO plánuje postupnou vertikální integraci (akvizice/výstavba koželužny) a vstup na trh automotive. Sekce pro investory

Zpracování kůže

OBOR

Boršov

LOKALITA

184,7 mil. Kč

CELKEM ZÍSKÁNO V RÁMCI VEŘEJNÉ NABÍDKY

60 %

CELKOVÝ UPSANÝ PODÍL

CZ0009008819

ISIN

Pavel Klvaňa

CEO

Posezení za čtvrt milionu

Jedno místo k sezení přijde na 250 tisíc korun. To není cena za zaoceánskou plavbu nebo soukromé vystoupení Céline Dion, ale za špičkovou sedačku potaženou kůží značky Karo.

Česká společnost se během dvou dekád proměnila z obchodníka v jediného zpracovatele kůží svého druhu na sever od Alp. V posledních letech se její výroba zvyšuje o desítky procent ročně, přesto nestíhá poptávku. Aby Karo mohla financovat rychle rostoucí podnikání, jde si pro peníze na burzu.

I z malého řemesla může vzejít velký byznys. Když se dnes čtyřiačtyřicetiletý Pavel Klvaňa v první půli devadesátých let vyučil čalouníkem, mohl už jen sledovat, jak domácí nábytkářství mizí ze scény. Jenže on měl řemeslo v krvi, chtěl ho zužitkovat. „Neuměl jsem si představit, že bych začal dělat něco úplně jiného,” vzpomíná Klvaňa. Z jeho zápalu postupně vyrostla firma Karo, která dnes zásobuje zakázkově upravenými kůžemi přední evropské výrobce nábytku, jako je Cotta nebo Steinpol Central Services. Kdo si chce pohovět na špičkové sedačce s potahem od českého zpracovatele, musí si připravit sumu odpovídající ceně malého bytu v Praze. Karo dnes roste takovým tempem, že mu zdaleka nestačí financování od bank a pro peníze vyrazilo na burzu i dluhopisový trh.

Na základě poptávky našich zákazníků bychom mohli jednorázově navýšit dodávky našich produktů o 20 až 30 procent. Ale bankovní financování takový skok neumožňuje, svazuje ho zpřísněná regulace po finanční krizi.

JAKUB HEMERKA
Finanční ředitel a akcionář skupiny KARO

Sto osmdesát odstínů kůže

Příběh Kara začal v roce 1995, kdy se Pavel Klvaňa rozhodl využít své znalosti z čalounictví v obchodu s kůžemi. Jeho cílem bylo dodávat zákazníkům materiál s vyšší přidanou hodnotou, takže osobně pečoval o celý řetězec od výkupu přes jednotlivé kroky zpracování, které zajišťovali různí dodavatelé.

Pečlivý přístup při výrobě kvalitního koženého materiálu

Sám jezdil do Indie a Latinské Ameriky, kde procházel místní koželužny a vybíral dodavatele kůží buvolů respektive krav. Následné zpracování zadával v Itálii. Odběrateli byli už tehdy velcí evropští výrobci nábytku. Fungovalo to léta, jenže trh se měnil. Výroba nábytku se koncentrovala, firem bylo méně a bylo těžší se s nimi vzhledem k jejich větší síle dohodnout. Navíc kožený nábytek se stával prémiovou záležitostí a odběratelé požadovali větší přizpůsobení kůže specifickým požadavkům. „Subdodavatelsky si můžete nechat vyrobit pět tisíc metrů černé a není to problém. Ale pokud dodáváte 180 barevných odstínů po 300 metrech, už to problém je,“ vysvětluje Klvaňa. Začínalo být jasné, že pro obchodníky v tomto oboru časem nebude velký prostor.

Český podnikatel tedy pojal plán proměnit firmu z obchodníka na zpracovatele, k čemuž začal směřovat od roku 2010. Postupně pořizoval stroje, které uměly kůže finalizovat, například měřičku se žehličkou. Po „nakukování“ do samotného zpracování se Karo v roce 2013 pustila do výstavby továrny v Boršově u Jihlavy. Na místě bývalého areálu JZD se výroba rozjela v roce 2015. Investice dosáhly stovek milionů korun, jen dokončení současných plánů přijde na 110 milionů korun.

Subdodavatelsky je možné nechat si vyrobit pět tisíc metrů černé. Ale uspokojit poptávku výrobců nábytku ve 180 barevných odstínech po 300 metrech čtverečných lze zvládnout jen komplexním výrobním programem.

PAVEL KLVAŇA
Zakladatel a majoritní akcionář skupiny KARO

Konec starých způsobů

Sázka na vlastní výrobu se nicméně vyplácí. Zatímco v roce 2017 Karo prodávala kolem 27 tisíc metrů čtverečních vlastních výrobků měsíčně, letos je to už 45 tisíc metrů. Dlouhodobý plán je dostat se ke 100 tisícům metrů. Ještě jako obchodní firma už Karo na těchto objemech byla. „Je to tedy návrat na dřívější pozice, ale s násobně vyšší přidanou hodnotou,“ říká Hemerka. Kouzlo rychlého růstu podle něj tví v tom, že společnost prolamuje zažité zvyklosti oboru, v němž se kromě výměny strojů z parních na elektrické a později digitálně řízené zas tak moc nemění. „V Itálii jsou výrobci naší velikosti, kteří jen brousí, jen štukují, jen stříkají. Dělají jeden úkon. My jsme celé opracování krastu, tedy surové kůže zbavené v koželužnách srsti a zbytků tuku a masa, dali pod jednu střechu, což se standardně nedělá. A tak jsme schopni začít dodávat více méně just in time,“ líčí Hemerka.

  1. Majitel osobně pečuje
    o celý řetězec

  2. Indie, Latinská
    Amerika, Itálie

  3. Plán stát se
    zpracovatelem

  4. Výstavba továrny
    v Boršově u Jihlavy

  5. V provozu výroba
    nové továrny

  6. Začátek vlastní
    výroby

  7. Vstup na burzu

Pro nábytkáře to znamená výraznou úsporu nákladů, protože už nemusí mít tří až šestiměsíční sklad všech kůží, které mají v nabídce. Stačí jim výrobní minimum, dodávky materiálu jdou plynule v týdenních cyklech podle objednávek. „Na to nejsou firmy, které fungují v řadě několika zpracovatelů za sebou, schopné flexibilitou reagovat,“ říká Hemerka. Další výhoda Kara podle něj spočívá v tom, že je jediným zpracovatelem kůží svého druhu severně od Alp. Jelikož velká část evropského nábytkářského průmyslu, ať už ho vlastní koncerny s jakýmkoli domicilem, sídlí v Polsku, má česká společnost zhruba dvoudenní náskok v dopravě.

Nezpracovaná kůže vznikající jako odpadní produkt při chovu dobytku ve střední Evropě je celosvětově uznávaný artikl, nicméně v ČR zanikly koželužny, protože byly primárně orientované na obuvnický průmysl, který se přesunul do Asie. Část nezpracovaných kůží se tedy vyváží na Slovensko, do Nizozemska, atd. Část nezpracované kůže se bohužel vůbec nespotřebovává a místo toho se stále častěji používá umělá kůže, např. tzv. ekokůže, která se nejčastěji vyrábí z ropných produktů.

PAVEL KLVAŇA
Zakladatel a majoritní akcionář skupiny KARO

Staňte se spolumajiteli

Konkurenční výhoda má ale i svou odvrácenou stránku, a to je nákladné financování zásob. Od nákupu kůže po platbu od zákazníka uplyne v průměru devět měsíců. Firma i dnes vykupuje bůvolí kůže hlavně v Indii a hovězí kůže v Latinské Americe. A rovnou si nechá dělat prvotní opracování v tamních koželužnách podle vlastního zadání. To trvá měsíc. Dva měsíce zabere doprava po moři, měsíc samotné zpracování v Česku. K tomu Karo potřebuje, vzhledem k minimální velikosti sérií a množství druhů kůže, dvouměsíční zásobu materiálu před i po zpracování. A zbylých 30 dnů je obvyklá splatnost faktur, vypočítává Hemerka.

Rychlejší růst tak brzdí nároky na provozní finance. Banky podle Hemerky nemají problém půjčit i na větší investice, pokud pochopí, k čemu firma investiční celek potřebuje. Ale navýšení provozního financování je obtížné, protože bankéři vzhledem k platným regulím vztahují limity vždy k minulosti, k dosavadní praxi. Velké skoky směrem nahoru tak nejsou možné. I proto se dnešní dva společníci, Pavel Klvaňa a Jakub Hemerka, rozhodli pro úpis nových akcií a vstup na pražskou burzu, čímž plánují novým akcionářům přenechat 40 procent firmy a získat za to od nich 53 až 66 milionů korun na další rozvoj.

Pro kůži dnes nikdo nezabíjí

Také díky těmto penězům chce Karo do budoucna dotáhnout zpracování kůží pod svou střechou až na samý začátek. V příštím roce hodlá začít připravovat pilotní provoz vlastní, zatím malokapacitní koželužny. Pokud se ekonomicky osvědčí, dovolí to firmě v tomto směru expandovat a rozšířit působnost i na automobilový průmysl, který je velice náročný a nedůtklivý vůči kvalitativním odchylkám. Ty nelze vyloučit bez toho, aby firma měla v rukou právě i prvotní opracování kůže.

Koželužna zároveň umožní využít toho, že ve střední Evropě jsou podle Klvani vysoce kvalitní hovězí kůže, protože skot tu má optimální podmínky, nesužují ho paraziti a dobytek se neznačkuje vypalováním. „Kůže jsou tady špičkové, ale zanikly koželužny orientované na obuvnický průmysl, který se přesunul do Asie. Část kůží se tedy vyváží na Slovensko, do Nizozemska, něco do Irska. Část se ale bohužel vůbec nespotřebovává a končí na odpadištích,“ říká Klvaňa. Čímž se dostává k tomu, že kůže jsou dnes odpadním produktem při výrobě masa. „Nikdo krávu nezabije pro kůži, která má hodnotu jedno až dvě procenta z ceny jatečného zvířete. Dokud lidé budou jíst maso, budou i kůže. My je dovedeme špičkově zhodnotit,“ podotýká Klvaňa. Z pohledu ekologie je podle něj tento materiál šetrnější než umělé náhražky i tkaniny.

Přehled úpisů prostřednictvím systému START

DatumTržní kapitalizaceCena za akciiZískáno od investorůUpsaný podíl
22. 10. 2019120 080 000 Kč40 Kč40 000 000 Kč33,31 %
14. 12. 2020149 113 806 Kč45 Kč13 288 800 Kč8,91 %
26. 9. 2022600 000 000 Kč120 Kč131 400 000 Kč21,9 %

26.09.2022

KARO Leather úspěšně upsalo své akcie

Dnes byl ukončen úpis akcií společnosti KARO Leather a.s. na trhu START. Společnost upsala akcie v celkové hodnotě 132 000 000 Kč.

11.03.2022

Skupina KARO hlásí předběžné výsledky hospodaření. Plánuje růst EBITDA až na 750 milionů korun v horizontu příštích 7 let

Holdingová společnost KARO INVEST a.s., jejíž akcie se obchodují na trhu START pražské burzy a RM-Systému, odhaduje dosažení konsolidovaných tržeb za rok 2021 ve výši 155 mio. CZK a EBITDA 21 mio. CZK.